Trestní odpovědnost právnických osob
Rizika „bývalých“ fyzických osob
Zdá se být poměrně pravděpodobné, že počet všech dosud publikovaných názorů, týkajících se (stále ještě relativně nové) trestní odpovědnosti právnických osob, již v České republice přesáhl počet těch případů, kdy jsou zde tyto právnické osoby fakticky stíhány. Nicméně, po vzoru ostatních států, lze snad přece jenom očekávat, že se tento (ne)poměr postupem doby otočí ve prospěch praxe.
Na tajné frontě mezi zaměstnavateli a zaměstnanci
Poněkud záhadný název článku si samozřejmě zasluhuje vysvětlení, které může pro někoho být i určitým překvapením. Obecně vzato, vztah zaměstnavatelů a zaměstnanců se málokdy blíží onomu ideálnímu stavu, ve kterém zaměstnanci s radostí spěchají do práce za účelem vytváření hodnot, za které je laskavý zaměstnavatel pravidelně štědře odměňuje. Takový oboustranně vyvážený a harmonický vztah stav patrně neexistoval nikdy a nikde. Tím méně může existovat nyní, kdy počty nezaměstnaných dosahují rekordní výše, takže minimálně k oněm štědrým odměnám odpadá důvod („podívejte se, kolik lidí by Vaši práci rádo dělalo za polovinu …“.
Zákon o trestní odpovědnosti v praxi: Je náš zaměstnanec také náš nepřítel?
Může to potkat i vaši firmu. Trestné stíhání právnických osob již platí více než rok. Právnické osobě lze přičítat spáchání trestného činu i jejím zaměstnancem. Podívejme se blíže na tuto problematiku.
V monitoringu zaměstnanců je stále jen polojasno
V říjnovém vydání měsíčníku Právní rádce byl uveřejněn článek Pavly Kratochvílové a Jakuba Tomšeje s názvem „Studie: Soukromí zaměstnance versus majetkové zájmy zaměstnavatele“. Autoři se v něm zabývají obsahem nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1771/2011, týkajícím se oprávněnosti okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnance, který trávil výraznou část fondu své pracovní doby „neefektivní mimopracovní činností na počítači“ – neboli surfováním kdovíkde.
Trestní odpovědnost právnických osob: Nová rizika ÚSC
Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, umožňuje již od 1. ledna 2012 přímo stíhat tisíce právnických osob, které byly zřízeny územními samosprávnými celky (ÚSC) buď ve formě příspěvkových organizací, anebo ve formě organizací obchodních.
Je zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim zcela v souladu s ústavním pořádkem České republiky?
Otázka uvedená v nadpisu zní jistě provokativně, ale autor článku se nicméně domnívá, že je položit si ji právě nyní je zcela namístě. Souvisí to mimo jiné s tím, že právě v současné době se objevují stále nová jména obchodních společností, nad kterými se vznáší hrozba trestního stíhání a mělo by být ve všeobecném zájmu, aby i v této podobě probíhalo od samého počátku podle transparentních pravidel.
Dvě poznámky k trestní odpovědnosti právnických osob
Dnem 1. ledna 2012 nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. je třeba si přiznat, že tato velmi specifická vedlejší norma trestního práva u nás patrně nikomu zásadně nechyběla. K jejímu přijetí došlo v důsledku dlouhodobého mezinárodního tlaku, kdy si Česká republika už nemohla dovolit pověst státu, který není schopen plnit své smluvní závazky.
K aplikaci zákona o trestní odpovědnosti právnických osob
Platí i v trestním řízení proti právnické osobě právo nevypovídat? Za jakých okolností bude moci zaměstnanec odmítnout výpověď? A jak to bude se zástavním právem při vyslovení trestu propadnutí majetku?
Nová trestněprávní rizika územních samosprávných celků
O nových možnostech postihu trestné činnosti páchané v rámci organizací zřizovaných územními samosprávnými celky (tedy na takzvané "komunální" úrovni).
Troška statistiky a troška nejistoty
Nevládní organizace Transparency International vydala v prosinci loňského roku obsáhlý zajímavý materiál s názvem „Studie národní integrity“.[1] Jak k tomu samotná organizace uvádí, tato studie se zaměřila na výzkum a hodnocení všech základních složek státu, které jsou nezbytné pro efektivní protikorupční politiku. Jejich seznam však nezahrnul pouze exekutivu, legislativu, soudnictví, veřejný sektor a hlavní dohledové instituce (např. Nejvyšší kontrolní úřad, ombudsman), ale také politické strany, média, občanskou společnost, a dokonce i podnikatelský sektor.
Trest postihne víc zaměstnance než firmu
Pod mezinárodním tlakem došlo k tomu, že i u nás byl schválen zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Je možné, že i širší veřejnost už jeho existenci sice zaregistrovala, ale její převažující názor bude asi takový, že jí to může být jedno. Omyl, není tomu tak.
Trestní postih právnických osob patrně nebude bez problémů
Poslední vydání Parlamentního magazínu obsahuje článek "Dveřmi vyhozen, oknem se vrací" JUDr. Tomáše Sokola, ve kterém autor zaujal rezervovaný postoj jak k opravdové nutnosti přijetí, tak i praktické aplikaci zákona č.418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení a proti nim (dále jen "zákon").
Mít ve firmě rizikové lidi se stalo nemístným luxusem
Může vám stát zavřít firmu za prohřešky statutárního zástupce? Odpověď bohužel zní, že od 1. ledna 2012 ano, protože to umožňuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
Naši firmu začali trestně stíhat!
Pokud by tuto větu vyslovil český manažer ještě v roce 2011, postrádala by logické vysvětlení. Ne tak již v roce letošním. Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, totiž umožnil, aby mohlo být toto zajímavé konverzační téma vedeno i v praktické rovině.
Bankovnictví a trestní odpovědnost právnických osob
Dnem 1. ledna 2012 nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zákon“). Bylo tím ukončeno dlouhé období, ve kterém mezinárodní společenství od České republiky marně očekávalo splnění závazků účinného postihu protiprávního jednání právnických osob.
Etika z hlediska prevence trestního postihu
Definitivní schválení zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim by mělo firmy určitě vést ke zvažování všech možností prevence jejich postihu. Pozornost by přitom měla být věnována také personální politice. Nová možnost „přenosu“ trestného činu z člověka na firmu totiž znamená, že rizikoví zaměstnanci se mohou pro ni stát doslova časovanou bombou. Zaměstnavatelé se proto patrně budou snažit o získání většího přehledu o svých zaměstnancích a o výraznější kontrolu jejich činností. Neměli by však přitom zapomínat na ochranu osobních práv zaměstnance. Zákoník práce totiž zaměstnavateli (až na výjimky) zakazuje vyžadovat od zaměstnance citlivé osobní informace, dokonce včetně informace o jeho trestněprávní bezúhonnosti.
Odpovědnost státu za škodu vzniklou nezákonným trestním postihem právnické osoby
Nedávno definitivně přijatý zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim není pouze revolucí v trestním právu České republiky. Je také velkou příležitostí k úvahám o všech možných souvislostech jeho budoucí praktické aplikace. Mezi ně určitě patří také úvaha o tom, zda bude mít právnická osoba vůči státu nárok na náhradu případné škody, která jí v důsledku nezákonného trestního stíhání vznikne.
Až půjde vaše firma do basy
Akciová společnosti, poslyšte rozsudek jménem republiky - i tahle nezvyklá věta by mohla začít padat u českých soudů, pokud vláda dotáhne do konce svůj návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Jeho účinnost se prozatím předpokládá od 1. ledna 2012.
Senát zřejmě schválí zavedení trestní odpovědnosti firem
Senát zřejmě schválí zavedení trestní odpovědnosti firem. Soudy by je mohly pokutovat, zabavit jim majetek, za vážná provinění by je mohly zrušit. Přijetí vládní předlohy beze změn dnes doporučil senátní ústavně-právní výbor. Senát o zákonu rozhodne příští týden.
On-line rozhovor na téma Trestní odpovědnost právnických osob
Již příští týden by na pořad schůze senátorů měla přijít nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Návrh počítá s tím, že by soudy mohly firmy za osm desítek trestných činů pokutovat, zabavit jim majetek nebo jim zakázat některou činnost. Za vážná provinění by je mohly i zrušit.
Může neznámy pachatel dostat právnickou osobu na lavici obžalovaných?
V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky byla v uplynulých dnech třetím čtením ukončena část legislativního procesu, týkající se vládního návrhu o trestní odpovědnosti právnických osob.
Nikdo by se neměl utěšovat, že se zákon nebude využívat
Základním rizikem implementace zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je to, že s touto zvláštní sférou trestního práva u nás nemáme žádné zkušenosti. Policie nemá metodiku, státní zástupci nemají pokyn obecné povahy a soudci nemají stanoviska Nejvyššího soudu. Dokud není zákon ve sbírce, tak vlastně ani není co školit. Všechno to, co se o zákonu doposud řeklo a napsalo, je tedy jenom prognostika. O nějaké předvídatelnosti postupů orgánů činných v trestním řízení a rozhodování soudu proto aktuálně nemá smysl vůbec mluvit.
Některé aspekty obhajoby právnických osob
Vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim je nepochybně zajímavý materiál, vybízející k úvaze o nových sférách trestního práva. Jedním z možných témat je také to, jaký prostor k obhajobě vlastně hodlá právnickým osobám poskytnout.
Firmám skončí pocit beztrestnosti
Projednávaný vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob navozuje situaci, která se bude patrně již od prvního ledna 2012 týkat i všech obchodních společností. Blížící se změna neznamená beztrestnost fyzických osob - mohou být souzeny s osobou právnickou společně.
Až na poslední chvíli se do zákona o trestání firem dostaly podvody s veřejnými zakázkami
Zákon o trestání firem původně nepočítal s podváděním při veřejných zakázkách
„Akciová společnosti, vstaňte a poslyšte rozsudek jménem republiky..."
Tato věta může sice nyní znít poněkud zvláštně, nicméně reálně navozuje situaci, která může v České republice již za několik měsíců nastat. Řeč je o nedávném vládním návrhu na vydání zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Jeho účinnost se prozatím předpokládá od 1. ledna 2012.
Přičítání
První pocit z tohoto podstatného jména nejspíš navodí dojem matematického úkonu. Na serveru Google se k němu zobrazuje přibližně 157 000 výsledků a zdá se, že většinou budou tomuto dojmu odpovídat.
Nejisté přičítání
Vládní návrh na vydání zákona o trestní odpovědnosti právnických osob obsahuje nejasnosti, které mohou firmám znesnadnit prevenci nových rizik a ztížit jejich obhajobu.