Veřejné zakázky
Ať úředníci mají imunitu!
Chceme fungující veřejnou správu? Určitě ano. Proto vláda po deseti letech, kdy poprvé schválila zákon o úřednících, ale neprosadila ve sněmovně, aby se podle něj začalo postupovat, připravila zbrusu nový. Podle něj by úředníci měli být oproti „normálním“ zaměstnancům prakticky neodvolatelní, což by mělo odpolitizovat státní i samosprávné úřady. Myšlenka je to chvályhodná, jen přichází podle mého názoru příliš pozdě a je otázkou, zda ještě něco napraví.
Bezpečnostní způsobilost veřejného zadavatele
Novela zákona o veřejných zakázkách účinná od 15. září tohoto roku rozšířila výčet tzv. citlivých činností, jejichž zneužitím by mohlo dojít k ohrožení zájmu České republiky. Za ně se nyní nově považuje také zadání veřejné zakázky, u které je zadavatelem Česká republika nebo státní příspěvková organizace, a jejíž předpokládaná hodnota bez DPH přesáhne 500 mil. Kč.
Hlavní problémy současného stavu veřejného zadávání
Počátkem června letošního roku prošla prvním čtením legislativního procesu novela zákona o veřejných zakázkách, sněmovní tisk č.370, od které si vláda slibuje omezení korupčních rizik v procesu zadávání veřejných zakázek a posílení jeho transparentnosti.
Informace pro 21. století
Snahou zadavatele veřejné zakázky by mělo být informování co největší skupiny potencionálních uchazečů
Koho necháme rozhodovat o veřejných zakázkách?
Současná vláda by ráda snížila míru korupce v zemi. Jako vhodná oblast se samozřejmě nabízejí veřejné zakázky, kde se točí nemalé peníze.
Neplaťme miliony za úřednické chyby
Podle Transparency International uhradil stát za poslední tři roky 120 milionů korun kvůli úředním pochybením v procesu zadávání veřejných zakázek. Škoda se přitom vztahuje pouze na soudně rozhodnuté případy, skutečná ztráta tedy může být mnohem vyšší. Odpovědné instituce ale z této částky vymohly zpět pouhých 1 000 korun. Nedávno vzniklá Komora administrátorů veřejných zakázek (KAVZ) si proto jako jeden z cílů klade zajistit profesní, odborné a etické kvality osob odpovědných za realizaci výběrových řízení. O tomto, ale i dalších cílech jsme hovořili s předsedou představenstva Komory Robertem Perglem.
Povinnost zadavatele zrušit zadávací řízení při jedné nabídce
Aktuální novela zákona o veřejných zakázkách, nejčastěji označována jako protikorupční či transparenční přinesla, dlouho diskutovanou a obávanou povinnost zadavatele zrušit zadávací řízení v případě pouze jedné hodnotitelné nabídky.
Problematika profilu zadavatele
Mezi mediálně méně známé nové povinnosti, leč pro zadavatele velmi důležité, patří uveřejňování informací na tzv. profilu zadavatele. Ohledně tohoto profilu platí řada povinností a jejich porušení může znamenat pokuty v řádech desítek milionů korun.
Profesionalizace zadávání veřejných zakázek
Na téma zaměřené na otázku profesionalizace zadávání veřejných zakázek a problematiku odborné způsobilosti osob vykonávajících zadavatelské činnosti diskutují zástupci profesních sdružení a iniciativ působících v oblasti veřejných zakázek.
Spoléhám na profesionalitu. V práci i na okruhu
K maratónskému závodu 24 hodin Le Mans se odhodlávají jen opravdoví profesionálové. Robert Pergl tento závod absolvoval dokonce dvakrát. Stejný přístup vyžaduje i ve své práci. Advokátní kancelář Dáňa, Pergl a Partneři, kde je partnerem, se specializuje zejména na veřejné zakázky. "Jejich administraci by měli zvládat školení úředníci nebo externí odborníci. Pomohlo by to celému odvětví," říká Robert Pergl. Praxe mu dvakrát vynesla titul Právnická firma roku v oblasti veřejných zakázek. Jeho cílem je nastavit takové odborné a etické standardy, které pomohou trh zprůhlednit.
Úspory podle ministra Jankovského
Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský očekává, že se přijetím tzv. protikorupční novely zákona o veřejných zakázkách ušetří 87 miliard korun ročně. Vychází z čísel za rok 2010, kdy se přes veřejné zakázky utratilo asi 600 miliard korun. Podle ministra úspora přijde zejména díky elektronizaci zadávání veřejných zakázek. Ta se ale ještě pořádně nerozjela (z pěti tržišť fungují dvě).
Veřejné zakázky nově: další výdaje pro stát, úřednici z obliga
Nová pravidla nejen pro uchazeče. Připravovaná novela zákona o veřejných zakázkách bude znamenat například zvýšení objemu práce pro ÚOHS nebo zrušení možnosti podávání podnětů pro uchazeče. Zodpovědnost úředníků, kteří zakázky zadávají, ale nikdo neřeší.
Veřejné zakázky potřebují jasná pravidla
Ještě před pár lety termín veřejná zakázka mnoho lidí vůbec neznalo. V systému, ve kterém státní a veřejné instituce rozdělí více než 600 miliard korun ročně, je stále častěji zřetelná potřeba nastavit odborné a etické standardy pro vypisování zakázek. V kalném rybníku se lépe loví, říká o nutnosti zprůhlednit systém Robert Pergl z advokátní kanceláře Dáňa, Pergl & Partneři. Advokátní kancelář je jedním ze zakladatelů vznikající Komory administrátorů veřejných zakázek (KAVZ).
Vyhlášky k zákonu o veřejných zakázkách
Ministerstvo pro místní rozvoj bylo předmětem mnohé kritiky ze strany médií i odborné veřejnosti za to, že nestihlo vydat prováděcí vyhlášky k zákonu č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "novela") souběžně s novelou a tyto nabývají účinnosti se zpožděním několika měsíců oproti novele a některé jsou dokonce stále ve stadiu přípravy.
Výhrady k novele zákona o veřejných zakázkách
Zeptali jsme se: Předsedy Komory administrátorů veřejných zakázek Roberta Pergla
Za své chyby úředníci nezaplatí
Stát ročně platí desítky milionů korun jako náhradu škody za úřední pochybení způsobená nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, aniž by tyto prostředky vymáhal po svých zaměstnancích. Jen pro představu, mezi lety 2007–2010 uhradil stát kvůli úředním pochybením 120 mil. Kč, z této částky vymohly odpovědné instituce zpět pouze tisíc korun! Podle jiného průzkumu provedeného občanským sdružením Oživení, které analyzovalo 177 rozsudků a 77 pokut od antimonopolního úřadu z let 2005 až 2007, bylo právo na úhradu škody po úřednících využito jak u rozsudků, tak u pokut asi v pěti procentech.
Zástupci firem volili nejhorší zákony roku 2010
Nejhorší a nejlepší legislativní počiny. V minulém roce se podle soutěže Zákon roku 2010 nejvýraznější legislativní změny točily kolem solární energetiky, veřejných zakázek, státní správy a obecně zákonů upravujících přístup státu vůči podnikatelům. Nejhorší známku dali podnikatelé zákonům, které se týkaly podpory solárních elektráren, ocenili naopak možnost platby DPH až po přijetí platby od dodavatele.
Získat víc za stejné peníze
Návrh novely zákona o veřejných zakázkách má prý silná i slabá místa. Až 90 mld. Kč ročně uspoří státu podle ministra pro místní rozvoj ČR Kamila Jankovského připravovaná novela zákona o veřejných zakázkách. Inovovaná právní norma by měla platit od počátku příštího roku. Ministr ale popřel, že by se mělo automaticky škrtat v investicích, stát spíš za stejné peníze nakoupí víc.
Změny v úpravě zadávací dokumentace a kvalifikace uchazečů od 1. dubna 2012
Rozsáhlá novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“), která nabývá účinnosti od 1. dubna 2012 (s určitými výjimkami, které nabývají účinnost až 1. ledna 2014, ale tato ustanovení nejsou předmětem tohoto článku), uveřejněná zákonem č. 55/2012 Sb. (dále také jen „dubnová novela“), přináší mnoho změn jak pro zadavatele, tak i dodavatele. Tento článek se zaměří zejména na změny v právní úpravě týkající se zadávací a kvalifikační dokumentace.
Změny veřejného zadávání se plánují i na evropské úrovni
Novelizace právních předpisů upravujících pravidla pro zadávání veřejných zakázek není případem pouze České republiky, ale hledání cest, jak zajistit co nejefektivnější využívání veřejných, prostředků, probíhá i na evropské úrovni. Ať již v České republice či Evropské unii, veřejné zakázky představují přibližně 17% HDP, s ohledem na současná rozpočtová omezení a hospodářské obtíže v mnoha členských zemích EU je tedy velký zájem, aby tyto prostředky byly využívány co nejlépe.



