Bezpečnostní způsobilost veřejného zadavatele
Jaké konkrétní důsledky to má pro samotné zadavatele? Zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti říká, že citlivou činnost může vykonávat pouze fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení pro některý ze stupňů utajení důvěrné, tajné či přísně tajné, nebo která má platný doklad o bezpečnostní způsobilosti vydává Národní bezpečnostní úřad). Příslušné úřady a Státní příspěvkové organizace musí výkon citlivých činností těmito osobami povinně zajistit. K tornu musí také vést evidenci držitelů dokladu, kteří jsou vůči němu ve služebním poměru nebo v pracovněprávním, členském či obdobném vztahu. Zadavatel, který by umožnil výkon citlivé činnosti osobě bez platného dokladu, se dopustí správního deliktu, za který může Národní bezpečnostní úřad uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč.
Diskutovaná povinnost je omezena pouze na zadání veřejné zakázky, tedy na rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy s vybraným uchazečem. Jedná se přitom o úkony, kterými nelze pověřit typicky například advokátní kancelář provádějící administraci veřejné zakázky. Zadavatel tak v každém případě musí disponovat alespoň jednou osobou splňující uvedená kritéria. Zda takovou osobou disponuje, by si měl zadavatel prověřit v dostatečném časovém předstihu před výkonem citlivé činnosti, neboť bezpečnostní řízení pro získání potřebného dokladu může trvat až tři měsíce. Bezpečnostní způsobilost dle uvedené novely není naproti tomu vyžadována na dalších osobách podílejících se na procesu zadání veřejné zakázky (členové komise pro otevírání obálek, členové hodnotící komise, administrativní personál atd.).
Uvedená povinnost se navíc nevztahuje na územní samosprávné celky, typicky hlavní město Prahu. Přitom jejich některé veřejné zakázky hodnotu 500 mil. Kč také přesahují (typicky realizace nových úseků metra, výstavba nové čistírny odpadních vod apod.). Vynechání územních samosprávných celků z uvedené povinnosti se jevilo jako opodstatněné v době, kdy zavedení prověrek do procesu zadávání veřejných zakázek bylo řešeno na úrovni usnesení vlády. Tehdy nebylo možné z pozice moci výkonné ukládat povinnosti územním samosprávným celkům. Po zavedení takové povinnosti ve formě zákona není tato disproporce však již dále důvodná a v rámci realizace protikorupčních opatření by další novela mohla napříště zahrnout i územní samosprávné celky.
V otázce bezpečnostní způsobilosti osob podílejících se na zadávání veřejných zakázek lze rovněž připomenout usnesení vlády o opatřeních při zadávání veřejných zakázek zpočátku letošního roku, které je v mnoha směrech ještě přísnější než citovaná úprava citlivé činnosti Vztahuje se mimo jiné na více osob, resp. úkonů, v rámci zadávacího řízení (např. i na členy hodnotící komise) a jeho použitelnost je dána menším limitem předpokládané hodnoty zadávacího řízení (300 mil. Kč). V otázce potřebné způsobilosti již nestačí doklad o bezpečnostní způsobilosti jako v případě výkonu citlivé činnosti, ale je třeba osvědčení nejméně pro stupeň utajení důvěrné. Byť státní tendry nad 300 resp. 500 mil. Kč nejsou každodenní záležitostí (může se jednat zejména o státní zakázky v oblasti dopravní infrastruktury, rozsáhlé IT projekty apod.), zůstává otázkou, nakolik jsou již dnes příslušní zadavatelé personálně vybaveni uvedenými osobami. Vzhledem k tomu, že si zadavatelé pro výkon citlivé činnosti nemohou najímat externí osoby a s ohledem na délku procesu získání potřebné bezpečnostní způsobilosti, bych doporučil její zajištění u příslušných osob v dostatečném časovém předstihu.
Bezpečnostní způsobilost veřejného zadavatele. EPRAVO.CZ MAGAZINE. 2010, prosinec 2010, s. 86.
