Otřesná péče na psychiatrii
Obecně platí, že jakákoliv léčba může být zahájena pouze na základě svobodného souhlasu pacienta, který byl zdravotníky náležitě informován. Svůj souhlas může vzít pacient kdykoli zpět, a pokud požádá o propuštění, musí mu být vyhověno. Výjimkou z tohoto pravidla je situace, kdy osoba jeví známky duševní poruchy a ohrožuje sebe nebo své okolí. Při splnění těchto dvou podmínek je možné zahájit léčbu i bez souhlasu pacienta. V takových případech však musí léčebna do dvaceti čtyř hodin informovat soud, jehož povinností je do sedmi dnů zhodnotit, zda je pacient skutečně sobě nebo svému okolí nebezpečný a trpí-li duševní poruchou. Pro toto řízení má pacient právo si zvolit zástupce, pokud si jej nezvolí sám, soud mu bezplatně ustanoví advokáta. Je ale pravda, že v omezeném čase jednoho týdne soudy tyto případy řeší často rutinně. Vycházejí z názoru zdravotníků a výpověď pacienta nezohledňují. O to důležitější je role advokáta nebo jiného zástupce, kterého si pacient zvolí. Ten nebo i sám nemocný a jeho rodina můžou soudu dodat další informace o průběhu převozu pacienta do léčebny a o tom, co mu předcházelo. Pokud zdravotníci poruší právní normy, je možné podat stížnost k vedení léčebny, případně také k ministerstvu zdravotnictví nebo veřejnému ochránci práv. Jednou z možností je také obrátit se na soud. Pokud má občan podezření, že došlo k pochybení při předepisování léků, může požádat o prošetření této věci svou zdravotní pojišťovnu.
FRITZ, Milan; ZAHUMENSKÝ, David. Otřesná péče na psychiatrii. Blesk zdraví. 2010, 2010, Leden 2010, s. 44. ISSN 1802-3738.
