Jak zprůhlednit veřejné zakázky a veřejnou správu

Veřejné zakázky a způsobe jejich zadávání vzbuzují vážně mezi odbornou i neodbornou veřejností. I proto se diskutující na Fóru Hospodářských novin "Transparentnost veřejné správy přinese velké úspory: Pravda, nebo lež?" často k tomuto - vzhledem k současnému dění v poslanecké sněmovně a senátu aktuálnímu - tématu vraceli.

Zmíněné fórum proběhlo ve středu 9. listopadu. Pro zájemce o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen novela), který byl v pátek 4. listopadu schválen ve třetím čtení poslaneckou sněmovnou a jenž by mohl být účinný nejdříve od 1. dubna příštího roku (a některá jeho ustanovení později), však byl patrně zajímavější následující odborný seminář "Novela zákona o veřejných zakázkách v praxi". Opravdu hodně toho ale o veřejných zakázkách a také o právě schvalované novele zaznělo i na samotném fóru, které se však primárně týkalo transparentnosti veřejné správy jako takové.

I když byly hlavní body představeny až v rámci semináře Vlastimilem Fidlerem, vedoucím Oddělení právního rámce veřejných zakázek a PPP Ministerstva pro místní rozvoj ČR, diskutující a patrně také většina posluchačů, kteří zastupovali jak veřejný, tak soukromý sektor, se v navrhovaných změnách poměrně dobře orientovali a upozorňovali na, ze svého pohledu, klady a zápory novely. Podle Fidlera se očekává, že senát novelu sněmovně vrátí. Je tedy otázkou, nakolik se některá její ustanovení ještě změní nebo významně posunou.

Snížení limitů = více veřejných zakázek

Velkou pozornost vzbudila například otázka limitů, které by se měly v případě zakázek malého rozsahu výrazně snížit. Od dubna příštího roku by tak pro dodávky a služby platil limit 1 milion korun, pro stavení práce pak 3 miliony korun, přičemž od roku 2014 by mělo jít vždy o 1 milion korun bez ohledu na toto rozdělení. Zatímco třeba podle generálního ředitele a předsedy představenstva Skanska a.s. Dana Ťoka nebo podle ředitele Transparency International ČR Davida Ondráčky je snížení dobré, prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel i předseda Komory administrátorů veřejných zakázek Robert Pergl zastávají opačný názor a myslí si, že je to špatné řešení.

Podle Pergla se tím zvýší počet veřejných zakázek, což s sebou ponese další problémy, například v administrativní rodině nebo riziku přehlcení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten na tuto změnu není podle něj připraven především po personální stránce. Růst počtu veřejných zakázek potvrdil i Fidler, podle odhadů ministerstva může jít až o 4násobný růst.

Vlastnické struktury a subdodavatelé

V souvislosti s novelou se hodně diskutuje i o povinnosti akciových společností informovat o své vlastnické struktuře. Budou muset zveřejnit své akcionáře, jejichž obchodní podíl přesahuje 10%. Jak ale ve svém vystoupení upozornil Fidler, nejedná se prakticky o nic moc nového.

Mezi veřejností se hodně řeší i postavení subdodavatelů a to, zda by stejná povinnost neměla platit i pro ně. Kužel se k této otázce vyjádřil na fóru za Hospodářskou komoru ČR zcela negativně a odmítavě - odpovědnost totiž podle něj nese hlavní dodavatel. Fidler v závěrečné diskuzi uvedl, že dodavatel by měl podle toho, co navrhují, po splnění veřejné zakázky zadavatele informovat o tom, jací subdodavatelé se plnění zakázky účastnili. Nebude tak tedy logicky činit již v nabídce, ale až následně. V souvislosti s tím Fidler vysvětloval, že novela se snaží odrazit meze reálně možného a že rozkrývání vlastníků nejde do nekonečna.

Osoba se zvláštní způsobilostí, panely expertů

Novela zavádí například pojmy osoba se zvláštní způsobilostí a panel expertů. Podle Fidlera jde o snahu zvýšit odbornost těch lidí, kteří se na zadávání podílejí. Ministerstvo tak bude organizovat kurzy, ve kterých by měli ti zaměstnanci, vymezení novelou jako osoby se zvláštní způsobilostí, nabýt nutné znalosti. Fidler totiž poukázal na to, že se během své práce u zadavatelů často setkává s neznalostí současné právní úpravy a že chyby ve veřejných zakázkách pramení spíš z toho.

Naopak Pergl, prezentující stanovisko Komory administrátorů veřejných zakázek, pokládá princip osoby se zvláštní způsobilostí za jeden ze záporů novely. Vadí jim, že jde o zaměstnance, jehož postavení je bez účinnosti zákona č. 218/2002 Sb., služebního zákona (jehož účinnost patrně bude, jak naznačil na fóru náměstek ministra vnitra ČR Ondřej Veselský, z 1. ledna 2012 o tři roky odložena) nejisté a který nejspíše nemůže dlouho vzdorovat například svému nadřízenému.

Za nejnižší cenu to nejlepší?

Podle mnoha ohlasů, které zazněly na fóru i v rámci semináře, je při zadávání veřejných zakázek podstatné, aby byl vítěz vybrán i na základě něčeho jiného, než je nejnižší cena. Tento názor zastává například Ťok, který vzhledem ke svým zkušenostem ve Skanska a.s. uváděl během svých vystoupení řadu příkladů ze stavebního průmyslu. Podle něj by se měly ve výběru odrážet i další kritéria, která ale musí být měřitelná, tedy například kvalita nebo termín. Pergl dokonce ve své první prezentaci přišel s provokativní větou: "Chceme skutečně polské dálnice a kvalitu čínského zboží úplně všude?"

Posluchače zaujalo i zrušení zadávacího tehdy, když se ho nebude účastnit více než jeden zájemce. Jak v diskuzi upozorňovali především zástupci menších měst nebo specializovaných oborů, může to být podle nich v praxi problematické.

Názory na obecné fungování zadávání veřejných zakázek i na novelu jako takovou jsou tak různé. Někdo ji vítá a vidí více kladů, jiný zase vyzdvihuje spíše nedostatky. Diskutující se ale snad shodli na tom, že je dobře, že se v případě veřejných zakázek přichází s legislativními novinkami.

Nejen zakázky, ale i obecná transparentnost

Fórum se ale opravdu netýkalo jen veřejných zakázek a zaznělo na něm i mnoho zajímavých názorů, týkající se zprůhlednění veřejné správy v obecné rovině. Podle Ondráčky a Transparency International ČR se sice posunula v posledních letech vpřed, stále má ale své nedostatky.

Individualizace a konkrétnost úředníků, která je v současné době podle některých nedostatečná, bylo jedno z témat, k němuž se pozornost účastníků několikrát vrátila. Podle Veselského, který je dle vlastních slov na Ministerstvu Vnitra ČR odpovědný právě za komunikaci s kraji a obcemi, by se to mělo vyřešit jedním ze čtyř registrů, tedy Registrem práv a povinností, a také Mapou veřejné správy. Občan by zde podle něj nalezl, kdo se například zabývá danou agendou, kterou právě potřebuje vyřešit.

Postřeh, který se během akce také několikrát zopakoval, by se dal shrnout tak, že žádné řešení nepřinese změnu ze dne na den a to, jak dané změny v praxi fungují, se ukáže až později. Jako na všechny zákony reagují i na tuto novelu jednotliví lidé podle toho, který konkrétní obor. Odpověď na otázku, zda pomůže zvýšení transparentnosti veřejné správy, přinese také čas. Na posouzení, jestli je dobrá nebo špatná, je opravdu zatím brzy.