Mít ve firmě rizikové lidi se stalo nemístným luxusem

Může vám stát zavřít firmu za prohřešky statutárního zástupce? Odpověď bohužel zní, že od 1. ledna 2012 ano, protože to umožňuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

Stejný následek ale může mít i protiprávní čin spáchaný tím, kdo u právnické osoby vykonává řídící anebo kontrolní činnost, a tím, kdo vykonává rozhodující vliv na její řízení, a dokonce i protiprávní čin spáchaný zaměstnancem. Kromě zrušení právnické osoby se navíc může jednat i o další fatální tresty – o propadnutí majetku a o zákaz činnosti. Jako oblíbené lze však předpokládat zejména tresty peněžité, kde horní hranice činí 1,46 miliardy korun. Pokud se dříve zaměstnanec dopustil trestné činnosti, firmu zajímalo v podstatě pouze to, jestli jí nevznikla jeho jednáním škoda. Teď by ji mělo zajímat, jestli ji nevymaže z obchodního rejstříku. Firmě totiž může být i jeho protiprávní jednání přičteno, například tehdy, jestliže ho dostatečně nekontrolovala anebo vůči němu neprovedla taková opatření, která po ní lze „spravedlivě požadovat“. Jestliže například zaměstnanec vymaže klientovi data proto, že na opravu jeho serveru nebyl vyškolen, trestní odpovědnost jeho zaměstnavatele je celkem jasná. Celá situace je zpestřena tím, že podle zákona trestnímu postihu právnické osoby nebrání, jestliže nebyla zjištěna konkrétní fyzická osoba, která se přičitatelného kriminálního jednání dopustila. Zákon tím říká, že fyzické osoby ve firmě sice musí pro možnost jejího postihu splňovat formální požadavky své pozice, ale že je mu to vlastně jedno.

Preventivní opatření zde stát nezajímají. Ministr spravedlnosti se k tomu zkraje letošního března vyjádřil jasně – podnikatelům nepomůžeme, ať si najdou advokáty.

Možnosti prevence sice existují, ale mají význam zejména u nedbalostních trestných činů. Jestliže se někdo dopustí úmyslného „přičitatelného“ trestného činu, bude asi dobře vědět, co a proč dělá. V takovém případě je cílem prevence, aby možnost spáchání byla co nejmenší a možnost včasného zjištění co největší. Na významu určitě nabývá personální politika, protože mít ve firmě rizikové lidi se nyní již stalo nemístným luxusem.

VIDRNA, Jan. Mít ve firmě rizikové lidi se stalo nemístným luxusem. Fórum E15 – speciál: Trestní odpovědnost právnických osob. 2012, 3.4.2012, s. 2

Mít ve firmě rizikové lidi se stalo nemístným luxusem