Počátkem června letošního roku prošla prvním čtením legislativního procesu novela zákona o veřejných zakázkách, sněmovní tisk č.370, od které si vláda slibuje omezení korupčních rizik v procesu zadávání veřejných zakázek a posílení jeho transparentnosti.
Byť je s přijetím novely často spojována každoroční úspora cca 90 mld. korun z veřejných rozpočtů, nutno podotknout, že uvedené úspory budou více dílem souvisejících plánovaných nelegislativních opatření, zejména zřízením národní infrastruktury pro elektronické zadávání či podporou využívání centrálních nákupů. Ty však nejsou předmětem chystané právní úpravy. Přijetím samotné novely se naopak výdaje všech zúčastněných, zejména v souvislosti s řadou dalších administrativních povinností, spíše výrazně navýší. transparentnost ale samozřejmě něco stojí. Že se jedná o novelu poměrně zásadní, svědčí i počet mezirezortních připomínek - 54 připomínkových míst uplatnilo celkem 947 připomínek, z toho 479 připomínek zásadních. A pod řadu z nich se lze jistě podepsat. Plánované snížení finančních limitů přinese více administrativy všem zúčastněným a nižší operativnost při realizaci akutních potřeb zadavatelů. Zrušením ekonomické a finanční kvalifikace hrozí riziko účasti ekonomicky nestabilních či účelově založených společností a následné škody pro zadavatele v případě jejich neschopnosti zakázku realizovat. mezi nejobávanější patří navrhovaná povinnost zrušení zadávacího řízení při méně než třech nabídkách. To ve svém důsledku může přinést omezení možností čerpání finančních prostředků z evropských fondů, neboť zadavatelé nebudou v řadě případů schopni zadat a realizovat zakázku v požadovaném termínu. K vyšší transparentnosti či snížení korupčních rizik jsou přitom uvedené návrhy schopny přispět jen pramálo.
Otázkou je, zda korupce je vůbec tím hlavním problémem současného stavu veřejných zakázek. Upřímně si to nemyslím a větší problém vidím v právní úpravě osob, které veřejné zakázky připravují, zejména v jejich nedostatečné odpovědnosti a nízké odbornosti. Zadavatel může pro činnost spojenou se zadáním zakázky využít vlastní zaměstnance - úředníky nebo externí poradce - administrátory. V případě pochybení a vzniku škody způsobené nesprávným úředním postupem v praxi neexistuje reálně hrozící a uplatňovaná odpovědnost. Aktuálně není stanovena povinnost státu uplatňovat regres po osobě odpovědné za způsobenou škodu, pouze možnost. Tu však stát využívá jen zřídkakdy, což nejen že stojí nemalé peníze státní kasu, ale ani to nemá potřebný odstrašující účinek.
Druhou možností zadavatele je využití externích poradců - administrátorů. Ti se podílejí na výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízení, tedy mimo jiné na formování hodnotících kritérií a tím zajištění konkurence v rámci zadávacího řízení, ve výsledku tedy na dosažení pro zadavatele nejlepší ekonomické výhodnosti zakázky. Jedná se o činnost, při které dochází s nakládáním s veřejnými penězi, přesněji řečeno s nemalými veřejnými penězi, neboť podle odhadů se cestou veřejných zakázek každoročně realizují nákupy v hodnotě asi 600 mld. korun a i malé úspory v řádu procent se mohou pozitivně promítnout do konečného hospodaření státu. Stát by měl mít zájem, aby výkon dané činnosti byl prováděn osobami s potřebnými odbornými, profesními a etickými předpoklady, tak jako je tomu v případě jiných povolání, kde má stát zájem na jejich řádném výkonu (lékaři, auditoři, architekti, apod.). V případě administrátorů tomu tak není. Platná legislativa vyžaduje pouze jejich nepodjatost a absenci účasti na příslušném zadávacím řízení a tuto činnost lze vykonávat i jako volnou živnost. I to byl na konci loňského roku důvod ke vzniku Komory administrátorů veřejných zakázek, která minimální odborné, profesní a etické požadavky na výkon profese administrátora stanovila alespoň pro své členy. Jejich právní zakotvení je ale více než žádoucí a v tomto smyslu uplatnila komora připomínky i v rámci mezirezortního připomínkového řízení.
Z důvodu časové tísně předkladatele při přípravě návrhu novely bude řada připomínek vypořádána až v rámci pozměňovacích návrhů na půdě Poslanecké sněmovny. Nakolik budou zohledněny shora uvedené, se dozvíme již na podzim.
PERGL, Robert. Hlavní problémy současného stavu veřejného zadávání. Parlamentní magazín : politika, ekonomika, byznys. 1.9.2011, 7-8 2011, s. 15. Dostupný také z WWW: <http://issuu.com/parmag/docs/parlametni_magazin_07082011>. ISSN 1804-9729.