Řízení zakázek jako povolání

Ani sebelépe nastavená zákonná procesní pravidla v oblasti veřejných zakázek nezaručí potřebnou odbornou a etickou kvalitu lidí

Podle nedávno zveřejněných odhadů proteče veřejnými zakázkami v České republice ročně přes 600 miliard korun. Na ty, kteří nesou největší podíl na správném či nesprávném zpracování zakázek, tedy na jejich administrátory, přitom paradoxně nejsou kladeny žádné odborné ani profesní požadavky. „Výraznější zlepšení zatím bohužel neslibuje ani aktuální novela zákona o veřejných zakázkách, která je nyní ve schvalovacím procesu Poslanecké sněmovny,“ říká Robert Pergl, předseda Komory administrátorů veřejných zakázek (KAVZ)

Podnětem k založení KAVZ byla také skutečnost, že veřejné zakázky v některých případech administrují účelově založené společnosti. Znamená to, že úloha administrátore je v současnosti špatně legislativně ošetřena?

Stávající situace je taková, že zákon o veřejných zakázkách klade na osobu administrátora pouze požadavek nepodjatosti a absence účasti na příslušném zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že žádné podmínky nevyžaduje ani živnostenský zákon, spadá proces administrace zakázek a poskytování těchto služeb do volných živností. Z našeho pohledu jde ale o zcela řádnou profesi, a administrátor by tedy měl prokázat odpovídající zkušenosti a dostatečnou kvalitu odváděného výkonu, které odpovídají velikosti zakázky. měl by mít alespoň vysokoškolské vzdělání, dostatečnou praxi a zkušenost se zakázkami obdobného rozsahu. Podobně je tomu i v případě jiných profesí, má-li stát zájem na jejich řádném výkonu, například u auditorů, lékařů či architektů. Dovolím si tvrdit, že na řádném výkonu profese osob, které se účastní rozhodování o nakládání s veřejnými prostředky v řádu stovek miliard korun a které mohou ovlivňovat, zda tyto prostředky budou vynakládány účelně a efektivně, by stát zájem mít měl.

Vláda si slibuje zlepšení od navrhovaného znění novely zákona o veřejných zakázkách, která v červnu prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Podaří se takto vyřešit nejbolavější místa i v případě administrátorů?

Dnes má veřejná instituce dvě možnosti – buď si zpracovat proces zadání zakázky vlastní cestou, nebo najmout externího poradce. Ani jedna z těchto možností nekryje žadateli o zakázku žádná z rizik, která mohou vzniknout. V případě, že administrátor vypracuje zadávací dokumentaci chybně, nemá poškozený automaticky jistotu, že mu jeho ztráta bude pokryta. Zmiňovaná novela klade důraz především na první z možností zpracovávání zadání. Chce vzdělávat úředníky, kteří budou poté zárukou kvalitní práce s vysokým stupněm odborné způsobilosti. Novela zavádí poprvé institut odpovědné osoby, stejně jako takzvaný seznam hodnotitelů v případě hodnocení významných veřejných zakázek. Na úředníky tak bude vytvářen mnohem větší tlak, stále však zůstává problém, že vymahatelnost jejich pochybení je nadále velmi nízká. Úřední osoby podílející se na procesu zadávání veřejné zakázky totiž v dnešní praxi žádnou odpovědnost nemají. Například já jako externí administrátor musím být pojištěn, za svá pochybení nesu odpovědnost. Nedomnívám se, že úředník po týdenním školení bude schopen zpracovat kvalitní zadávací dokumentaci.

Obecně vzato – kde jsou hranice možností pro nápravu v oblasti práva a kam už zákon nedosáhne?

Všichni, myslím, rozumíme tomu, že zákonem lze jen velmi těžko stanovit úplně přesně definovanou podobu zadávacích kritérií. Ta zůstávají pro jednotlivé případy různá. Co však můžeme, je zabezpečit, aby celý proces výběrového řízení obstarávaly subjekty s dostatečnou odbornou a profesní způsobilostí. Osobně soudím, že mnohem více než korupce je bolavějším problémem současnosti kvalita vypisovaných zakázek a hodnotící kritéria.

Mezi členy KAVZ zatím převažují větší advokátní kanceláře. Jaká je vaše cílová představa o struktuře členů?

Komora vznikla jako reakce na současný stav legislativních předpisů. Profesní sdružení mohou vyžadovat záruku a doklad o odpovídající kvalitě subjektu, stejně jako mohou v případě zájmu státu dohlížet na řádný výkon povolání. S potěšením konstatuji, že se nám v současnosti hlásí další a další zájemci o členství. Budeme samozřejmě jenom rádi, pokud se KAVZ rozšíří o nové členy. A nemusí to být jen advokátní kanceláře, ale i poradenské společnosti, které se administrací veřejných zakázek zabývají.

„PERGLER, Tomáš. Řízení zakázek jako povolání. Euro. 22.8.2011, 34, s. 57. Dostupný také z WWW: <http://www.euro.cz/id/4uiyzbn1v7/detail.jsp?id=101951&isfulltext=1>. ISSN 1212-3129″

Řízení zakázek jako povolání