Veřejné zakázky nově: další výdaje pro stát, úředníci z obliga

Nová pravidla nejen pro uchazeče. Připravovaná novela zákona o veřejných zakázkách bude znamenat například zvýšení objemu práce pro ÚOHS nebo zrušení možnosti podávání podnětů pro uchazeče. Zodpovědnost úředníků, kteří zakázky zadávají, ale nikdo neřeší.

Připravovaná novel zákona o veřejných zakázkách (ZVZ), která mění podstatným způsobem stávající pravidla, má mnoho příznivců na straně odborníků i podnikatelů. Přesto však obsahuje několik zásadních problematických bodů. Právníci kupříkladu upozorňují na fakt, že spoléhá na mechanismy, které sice mají dobrý úmysl, ale v praxi nefungují.

„Exemplárním případem toho je například řešení bid riggingu, (domluva uchazečů o veřejnou zakázku na společném postupu – pozn. red.). Podle návrhu ministra Jankovského by měl každý, kdo se jej dopustí, automaticky skončit na blacklistu. Následně by se po nějakou dobu nemohl ucházet o žádné další veřejné zakázky. To je sice krásné řešení, ale má jednu vadu – takový blacklist již nějakou dobu máme, ale nachází se na něm jediná společnost,“ říká Martin Nedelka, partner kanceláře Schönherr.

Návrh novely společně připravují ministerstvo pro místní rozvoj, Platforma pro transparentní veřejné zakázky a NERV. „Část, kterou připravilo ministerstvo, byla publikována v únoru a jednotlivá připomínková místa mají stanovený termín na dnešek,“ popisuje průběh připomínkování Daniel Weinhold, předseda expertní skupiny Platformy a partner Weinhold Legal. Následně by mělo dojít k vypořádání připomínek. Těch bylo při předchozí novele více než 700.

Novela by mohla vstoupit v účinnost 1.2.2012. Jak ale namítá Weinhold, řada změn z různých zdrojů je v tuto chvíli nedotažená. Některé způsobují problémy s výkladem nebo praktickým využitím anebo se jedná naopak o nevhodné vypuštění celých institutů. „Například nahrazení všech ekonomických a finančních kvalifikačních kritérií pouhým česným prohlášením považuji spíše za škodlivý,“ říká.

ÚOHS bude mít více práce

Podle Kamila Jankovského, ministra pro místní rozvoj, bylo klíčové upravit povinnosti vedoucí k vyšší transparentnosti. Konkrétně jde například o zavedení povinnosti uveřejňovat smlouvy a konečné ceny nebo odůvodňovat kvalifikační kritéria. To by mělo omezit účelové nastavení zakázkového řízení ze strany zadavatelů. V souvislosti s tím považujeme za zásadní spuštění systému elektronických tržišť a větší propagaci elektronických nástrojů pro zadávání veřejných zakázek.

Jednou z novinek je i omezení podávat podněty (tj. stížnost) na ÚOHS pro uchazeče, kteří mají všichni právo podat návrh a námitky. S těmi je ale spojeno složení finanční kauce. Ta je vratná do 30 dnů od rozhodnutí úřadu, pokud není návrh zamítnut. Pohybuje se v rozmezí 50 tisíc až 2 miliony korun.

„Podnět firmy ucházející se o zakázku může poukazovat na porušení zákona a být tak zcela legitimním, a ÚOHS se tím vůbec nebude zabývat,“ popisuje možný budoucí problém Nedelka. Naráží tím na skutečnost, že mnoha uchazečům se nebude chtít platit kauci, a tak nebude nikdo, kdo by na porušení zákona poukázal. Uchazeči jsou přitom chápáni jako nejpodstatnější zdroj informací o řízeních, protože mají nejlepší přístup ke všem informacím. „V praxi to navíc může dospět k tomu, že návrh bude podávat spřátelená nebo účelově založená společnost. Tím pádem stejně bude možné podat podnět, kterým se ÚOHS bude muset zabývat,“ dodává.

Další z novinek je snížení limitů pro zakázky malého rozsahu. U těch bude mít kontrolní pravomoc ÚOHS. „Pro ÚOHS to bude znamenat obrovský nárůst práce. Bohužel to ale nezajistí vyšší míru transparentnosti. Dojde pouze k posunutí limitů a všechna pravidla a omezení zákona budou dopadat i na milionové stavební práce. To je v podstatě i úprava fasády některé ze státních budov,“ zdůrazňuje Nedelka.

Nová úprava by podle něj měla pouze zkomplikovat účelové rozdělování. praxi to znamená, že namísto rozčlenění na zakázky například o výši 5 milionů korun bude nutné nově rozdělovat zakázky na objemy menší než jeden milion korun. A to bude pouze o něco obtížnější, než tomu bylo doposud. „Snížení limitů na jeden milion je obsaženo v programovém prohlášení vlády, ministerstvo obdrželo mnoho návrhů na snížení limitů, z nichž některé navrhovaly limit 300 tisíc korun. Hranice milion korun je kompromisem, který bude předmětem dalšího vyjednávání v rámci vypořádání připomínek,“ vysvětluje záměr tisková mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková.

Bez služebního zákona změny nenastanou

Možné problémy novely ale nejsou spjaty pouze s novou úpravou obsaženou v zákonu o veřejných zakázkách. Praxi stále schází dlouho odkládaná úprava služebního zákona, který stále není účinným a zřejmě ještě nějakou dobu nebude.

„Současný stav umožňuje vyvíjet na úředníky politický tlak, dosadit prakticky po každých volbách na potřebná místa vhodné osoby a nevhodné úředníky propustit nebo přeřadit,“ popisuje současnou praxi Robert Pergl, partner Dáňa, Pergl & Partneři. Ten ale zároveň zdůrazňuje, že je zcela nepřijatelné, aby za chyby úředníků z důvodů nedostatečné odbornosti nebo i úmyslného ovlivnění odpovídal a platil pokuty příslušný úřad. Tak tomu bylo doposud. Podle Lidových novin v letech 2007-2010 zaplatil takto stát na pokutách kvůli úředním pochybením 120 milionů korun v oficiálních řízeních. Tato řízení se však netýkala výlučně pochybení v řízeních o veřejné zakázky. Odpovědné instituce byly z této sumy schopné vymoci pouze jeden tisíc korun. Tyto statistiky však ministerstvo financí nebylo schopno potvrdit.

„Úředníci v praxi nenesou za špatná rozhodnutí odpovědnost,“ říká Pergl. Podle něj se právě tento fakt projevuje u veřejných zakázek. Ty jsou totiž zadávány úředníky bez reálně vymahatelné odpovědnosti.

HÜLLE, Tomáš. Veřejné zakázky nově: další výdaje pro stát, úředníci z obliga. Hospodářské noviny. 2011, 29. dubna – 1. května, s. 0. Dostupný také z WWW: <http://hn.ihned.cz/c1-51717660-verejne-zakazky-nove-dalsi-vydaje-pro-stat-urednici-z-obliga>. ISSN 1213-7693.

Veřejné zakázky nově: další výdaje pro stát, úředníci z obliga