Vliv budoucí novely ZVZ na kvalitu veřejných zakázek

Prokazování ekonomické a finanční kvalifikace čestným prohlášením

Jedním z hlavních důvodů existence ekonomické a finanční kvalifikace je možnost prokázání dostatečných ekonomických předpokladů na straně dodavatele pro plnění veřejné zakázky a jeho finanční stabilitu. Jejím případným zrušením by sice na straně jedné klesla administrativní zátěž dodavatelů, neboť jak návrh předpokládá, by nadále stačilo pouhé čestné prohlášení dodavatele o jeho ekonomické a finanční způsobilosti plnit veřejnou zakázku, na straně druhé by si již zadavatelé nemohli zajistit účast pouze ekonomicky stabilních subjektů posuzovanou dle jejich obratu, pojištění apod.

To ve výsledku může vést k tomu, že se o veřejné zakázky budou ucházet a také je i získávat dodavatelé bez větších zkušeností a ekonomického zázemí. Rizikem pro zadavatele je následně nutnost uzavírání smluv s ekonomicky nestabilními a nespolehlivými subjekty, případně jednorázově a účelově zakládanými společnostmi.

Údaje týkající se pojištění odpovědnosti uchazeče za způsobenou škodu však mohou mít pro zadavatele zásadní význam. Představa, že uchazeč není schopen z ekonomických důvodů plnit veřejnou zakázku a není ani možná náhrada škody či penále z důvodu neexistence pojistné smlouvy, přináší pro zadavatele velké riziko. Skutečnost, že zadavatel v takovém případě předložil nepravdivé čestné prohlášení, spáchal správní delikt dle §120a zákona a následně je mu možné udělit pokutu, není pro zadavatele dostatečnou zárukou ani řešením.

Nelze souhlasit ani s předkladatelem deklarovaným důvodem navrhované změny, kterým má být skutečnost, že zadavatelé tuto část kvalifikace zneužívali k diskriminačním požadavkům na dodavatele. Bylo by chybou již předem předpokládat diskriminační a protiprávní postup na straně zadavatele, k takovému posouzení obsahuje zákon dostatečné nástroje (námitky, přezkum Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže) a ty lze také následně využít.

Zrušení omezování počtu zájemců

Omezování počtu zájemců má podklad v evropských předpisech a aktuální úprava s nimi není v rozporu. Po zrušení tohoto institutu ztrácí užší řízení jako samostatný druh řízení smysl a nebude pravděpodobně ani příliš využíváno, neboť se bude velmi podobat klasickému otevřenému řízení. Jako jistý problém z hlediska transparentnosti se jeví možnost omezení počtu zájemců losem, které nelze považovat za příliš objektivní a které ve výsledku může vést k vyloučení pro zadavatele nejvhodnější nabídky. Jeho zrušení je tedy namístě. Omezení počtu zájemců na základě objektivních kritérií odpovídajících některému či některým z ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů nebo technických kvalifikačních předpokladů má však své opodstatnění a u řady veřejných zakázek může zbavit zadavatele vysoké administrativní zátěže a celkově tak snížit náklady i čas potřebný na výběr dodavatele.

Zrušení zadávacího řízení při méně než 3 nabídkách

Výrazně negativní důsledky jak pro zadavatele, tak i pro uchazeče, může mít návrh týkající se povinného zrušení zadávacího řízení při méně než třech hodnotitelných nabídkách. Splnění této podmínky je zcela nezávislé na vůli zadavatele i uchazeče a její nenaplnění povede celkově k zvýšení administrativních nákladů na straně zadavatelů i uchazečů, tak k prodlužování celkové doby zadávacího procesu.

V případě, kdy nebude dosažen zákonný počet nabídek, hrozí z hlediska uchazečů riziko marně vydaných nákladů spojených s jejich přípravou. Uchazeči se navíc mohou v takovém případě uchylovat k neformálnímu podávání nabídek jen proto, aby byl dosažen jejich minimální zákonem stanovený počet, aniž by tyto nabídky měly pro zadavatele relevantní hodnotu. V souvislosti s tímto návrhem se navíc objevují připomínky, aby v případě zrušení zadávacího řízení z důvodu nedostatečného počtu hodnotitelných nabídek byla dána povinnost zadavatele uhradit dodavatelům náklady na jejich řádné zpracování a podání, což by nadále zvýšilo náklady na straně zadavatelů, potažmo veřejných rozpočtů.

Z hlediska zadavatelů hrozí podstatné riziko prodlužování zadávacího procesu, které v souvislosti s projekty financovanými z prostředků Evropské unie mohou výrazně ohrozit jejich realizaci a celkově čerpání finančních prostředků z evropských fondů.

Závěrem

Celkově navrhované změny přenášejí více rizik a problémů jak pro uchazeče, tak pro samotné zadavatele, výrazně překračují požadavky evropských směrnic na zadávání veřejných zakázek a nadměrně a neúměrně ztěžují, prodlužují a zdražují výběr možných dodavatelů, aniž by ve výsledku mohly přinést výraznější úspory či, s výjimkou zrušení omezení počtu zájemců cestou losování, zvýšit transparentnost a celkovou kvalitu zadávacího řízení.