Výhrady k novele zákona o veřejných zakázkách

Zeptali jsme se: Předsedy Komory administrátorů veřejných zakázek Roberta Pergla

Návrh novely zákona o veřejných zakázkách prošel veřejnou diskusí a připomínkovým řízením odborných institucí. Jak ho hodnotíte?

Jako expert, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá, nejsem příliš nadšen. Naše, podle mého názoru rozumné, připomínky v návrhu novely postrádám. V praxi totiž existují dvě oblasti, které jsou zejména u velkých zakázek větším problémem než často diskutovaná korupce. Je to někdy sporná odbornost administrátorů a dosud slabá vymahatelnost.

Co máte konkrétně na mysli?

Dosud platná norma i návrh novely nestanoví nároky na odbornou způsobilost, délku praxe, etické předpoklady, bezúhonnost a pojištění administrátora. jediným omezením je podle zákona o živnostenském podnikání hranice osmnácti let. V oboru pak působí nemálo firem, jejichž původně registrovaná činnost s daným odvětvím nesouvisí. V předloze ministerstva pro místní rozvoj se pouze říká, že by tzv. odborné osoby, což obvykle bývají úředníci zadavatele, měly absolvovat určitá školení. Ale příprava výběrových řízení je náročná a složitá záležitost. Proti tomu například členové Komory administrátorů veřejných zakázek jsou vysokoškolsky vzdělaní a zkušení profesionálové, kteří se touto tematikou denně zabývají léta, uplatňují se vůči nim velmi přísná kritéria Etického kodexu včetně presumpce viny. Nejsem si jist, zda několikatýdenní školení udělá z někoho odborníka. Škody pro stát, způsobené nekvalitně připravenou veřejnou zakázkou, však mohou být nedozírné. Co si instituce vezme na člověku, když bude kvůli jeho pochybení tendr zrušen? Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) jí vyměří několikamilionovou pokutu a z jeho realizace sejde.

Jak lze těmto neblahým dopadům předejít?

Využívá se dvou způsobů zadávání veřejných zakázek. Buď dá zadavatel přednost svým pracovníkům, nebo využije externích subjektů. Ze své praxe vím, že naprostá většina ústředních orgánů využívá služeb vysoutěžených specializovaných firem. Takže nechápu, proč není v novele kodifikována povinnost využít firmu, která se může prokázat základními profesními, morálními a dalšími předpoklady. Paragraf 151 bohužel hovoří pouze o tom, že zadavatel může dát přednost externí firmě.

Úplná náprava chyb je tedy za současných podmínek více než sporná?

Této otázky se týká druhá z našich zásadních připomínek. Všichni víme, že vymahatelnost práva je u nás komplikovaná a zdlouhavá. Snížením limitů na polovinu přidáme práci již nyní zahlceným kontrolním orgánům. I kdyby ÚOHS přijal dalších dvacet či třicet pracovníků, jak se uvádí v důvodové zprávě, klesne vymahatelnost, respekt a úcta k právu.

Ale společenská poptávka po zprůhlednění výběrových řízení na státní zakázky, jimiž ročně neefektivně uniká devadesát miliard, je vysoká?

To bych nechtěl zlehčovat. Návrh na snížení limitu však považuji z hlediska praxe státní správy za velmi problematický. Bude-li vygenerování veřejných zakázek trvat půl roku až rok, vážně se naruší rozpočtové plánování tendrující instituce. Škody způsobené zpožděním realizace zakázky by pak mohlo být daleko vyšší než důsledky drobných pochybení v transparentnosti.

U některých zakázek jsou administrátoři odměňováni procentem z vysoutěžené ceny. Tím jdou de facto proti zájmu zadavatele. Jak je to u členů Komory administrátorů veřejných zakázek?

Cena je smluvní a administrátor si účtuje hodinovou nebo fixní sazbu za zhotovení celé zakázky. Většinou administrátor vzejde z výběrového řízení, kde je již cena za jeho práci předem stanovena.

A záruky za kvalitu odvedené práce?

Naši členové ručí v plném rozsahu za vzniklou škodu, kdežto interní pracovník zadavatele pouze do čtyřnásobku svého měsíčního platu.

VORTELOVÁ, Věra. Výhrady k novele zákona o veřejných zakázkách. Parlamentní listy : Zpravodajský měsíčník nejen pro volené zastupitele. 2011, 06-07 2011, s. 49. ISSN 1214-3154.

Výhrady k novele zákona o veřejných zakázkách