Zástupci firem volili nejhorší zákony roku 2010

Nejhorší a nejlepší legislativní počiny. V minulém roce se podle soutěže Zákon roku 2010 nejvýraznější legislativní změny točily kolem solární energetiky, veřejných zakázek, státní správy a obecně zákonů upravujících přístup státu vůči podnikatelům. Nejhorší známku dali podnikatelé zákonům, které se týkaly podpory solárních elektráren, ocenili naopak možnost platby DPH až po přijetí platby od dodavatele.

Vyhodit z okna letícího letadla je podle současných zákonů Aljašky stále trestné. Stejně tak je podle floridského práva nutné za slona přivázaného k parkovacím hodinám platit stejné parkovné, jako by šlo o motorové vozidlo. David Crombie obsáhnul tyto a další zákony do své publikace Nejhloupější zákony světa, která byla publikována v Česku v roce 2004 a je dlouhodobě vyprodaná.

I čeští a evropští zákonodárci nás dnes zásobují legislativními počiny, které vzbuzují úsměv - jako třeba legendární a stále platná vyhláška ministerstva životního prostředí O odchylném postupu pro usmrcování špačka obecného z roku 2006. Jiné zákony už ale mohou například podnikatelům způsobit vážné škody a je třeba na ně upozorňovat.

Na práci legislativců se snaží poukazovat i anketa Zákon roku, která byla v tomto roce vyhlášena podruhé a kde hlasovalo více než 200 osob z podnikatelského prostředí o nejlepší a naopak nejhorší legislativní počiny za uplynulý rok. "Když člověk porovná autory vítězných zákonů, tak oproti předchozímu roku došlo k výraznému nárůstu zákonů, které pocházejí z pera Evropské unie," říká advokát Tomáš Babáček z kanceláře Ambuz & Dark, která anketu organizuje. Tady jsou tři nejhorší a tři nejlepší legislativní počiny, které podnikatelé zvolili.

Nejhorší legislativní počin

1. Fotovoltaika jako hvězda roku

V Česku asi není nikdo, kdo by během posledních dvou let nezaznamenal bouři kolem podpory solární energie. Nejdříve slibovanou garanci pro investory stát měnil prostřednictvím snížení výkupní ceny. K dalšímu snížení zisku pak došlo v důsledku zavedení "solární daně". Kromě rizika mezinárodních arbitráží si stát v této oblasti počíná nešikovně, protože obecně "podráží" předvídatelnost a systematičnost svých budoucích kroků. "Stát zvolil nešťastnou taktiku chytré horákyně. Nejdříve investorům něco velkoryse slíbil, pak své sliby nesplnil a ještě jim něco sebral. A to se ve slušné společnosti nedělá," říká Jakub Háje, partner NH Partners. "Za tyto fauly plísnili vládu dokonce i eurokomisaři. Ani zdvižený prst nepomohl a Česku hrozí miliardové arbitráže," doplňuje.

2. Množství biopaliva v pohonných hmotách

Zpracované vědecké studie OSN nebo Mezinárodního měnového fondu prokazují, že výroba biopaliv má na klima a životní prostředí horší dopady než výroba klasických paliv. Ministerstvo životního prostředí (a Generální ředitelství Evropské komise pro energetiku a dopravu) se ale rozhodlo, že opět navýší minimální množství biopaliv v pohonných hmotách.

Právníci oslovení HN se v této novele vyjadřovat nechtěli, jedná se podle nich o politické téma. Například energetický analytik Hnutí Duha Martin Sedlák ale tvrdí: "Podpora pěstování agropaliv pro dopravu má zásadní trhlinu už v samotném principu. Problém je, že půdy pro energetické plodiny nemáme nekonečné množství."

3. Předávání informací o převodech do USA pro boj s terorismem

Už více než půl roku jsou údaje o veškerých finančních přeshraničních transakcích podle dohody uzavřené mezi EU a Spojenými státy hromadně předávány k vyhodnocování ministerstvu financi USA. Předávají se takto podle prvních zpráv údaje o přibližně čtvrtině všech transakcí, které provedou bankovní ústavy se sídlem na území EU pomocí Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci (SWIFT). Podle kritiků je však pochybné, zda dohoda skutečně pomáhá v boji proti terorismu a zda se jedná o adekvátní zásah do soukromí občanů a firem EU. Někteří poukazují i na omezení pravomocí, které orgány EU na ochranu dat mají.

"Došlo k uzavření smlouvy, která i dle vyjádření evropských orgánů pro ochranu dat porušuje platné právní předpisy EU týkající se ochrany osobních údajů," uvádí k dohodě Patrik Kastner, partner Baker&McKenzie. A ptá se: "Jaká další práva jednotlivce bude možné omezit ve jménu společného boje proti terorismu?"

Nejlepší legislativní počin

1. Možnost platby DPH až po přijetí platby od dodavatele

Od roku 2013 Generální ředitelství pro daně a celní unii Evropské komise zavádí pro všechny členské státy možnost, aby středním a malým podnikům umožnily platit DPH až po přijetí platby za zboží nebo služby. Bude záležet na každém členském státě, zda tuto možnost svým podnikatelům poskytne. Ministerstvo financí slibuje, že se provedením bude zabývat. Podle některých odborníků ale tuto možnost Česko nakonec spíš nevyužije.

"Tato část směrnice není do českých daňových předpisů v zásadě implementována a její začlenění se v nejbližší době neočekává. Že situace není zcela beznadějná, ukazuje praxe některých jiných států EU, které již podobnou úpravu v určité míře v minulosti implementovaly. Česká legislativa se však, jak se zdá, zatím ubírá jiným směrem," říká Petr Toman, seniorní daňový manažer KMPG.

2. Další změny v oblasti veřejných zakázek

Novela zákona o veřejných zakázkách přinesla velké množství drobných změn, které jsou ze strany odborné veřejnosti hodnoceny veskrze pozitivně. Nejednalo by se o žádnou revoluci, protože se v současnosti připravuje další významná novela pod vedením Platformy pro transparentní veřejné zakázky a Americké obchodní komory v ČR. Poslední úprava ale přinesla například povinné sdělování nabídkových cen uchazečů o zakázky, změny v počítání lhůt, možnost předkládat pouze kopie dokumentů, změnu uzavírání rámcových smluv nebo povinnost předkládat seznamy, které slouží k identifikaci osob se střetem zájmů.

"Ocenil jsem zejména to, že přispěla ke zvýšení transparentnosti zadávacího řízení, například povinným uveřejňováním výzvy v rámci zjednodušeného podlimitního řízení na profilu zadavatele nebo čtením nabídkové ceny při otevírání obálek," říká k novele Robert Pergl, partner Dáňa, Pergl & Partneři.

3. Snížení administrativní zátěže podnikatelů

V loňském roce vznikl i zákon o snížení administrativní zátěže podnikatelů, který v sobě shrnuje spoustu drobných změn a opravu nepřesností nebo zbytečných komplikací - jako třeba duplicitní kontroly nebo nesrovnalosti podle živnostenského zákona. Jednalo se s píše o dílčí malé novinky, které podnikatelé jako celek uvítali, ale podle některých je třeba postupovat příště dále.

"Masám podnikatelů administrativní zátěž zákon rozhodně nesnížil. Ledaže by masy podnikatelů obchodovaly s elektrickou energií a plynem, podnikaly v oblasti ostrahy majetku a osob či služeb soukromých detektivů, či se chystaly přerušit či ukončit podnikání," uvádí Zdeněk Mikuláš, partner Smilíková Mikuláš Hendrich. Zákon v určitých jednotlivostech chválí, ale celkově ho hodnotí negativně: "Lepší něco než vůbec nic. V každé případě je to ale můj kandidát na antizákon roku 2010".