Jsem onkologický pacient, bez hlasivek, tzn. bez možnosti normální komunikace a po další operaci i s omezeným pohybem. Ve sdělovacích prostředcích všeho druhu se stále setkávám s upozorněním, že nikdo nemá dávat souhlas ke zpracování osobních údajů při vyplňování různých formulářů. Zjistila jsem, že na nemocničních formulářích je absolutně běžné, že musím souhlasit s dalším zpracováním údajů. Nevím, jaký smysl by mělo, kdybych svůj souhlas nedala, protože z počítače si každý o mém stavu může zjistit veškeré údaje. Zajímal by mě váš názor.
Lj. Němcová
Zpracování osobních údajů ve zdravotnických zařízeních je specifickou oblastí, kde dochází k nakládání s osobními údaji. Mezi tyto osobní údaje pacienta patří jméno a příjmení, datum a místo narození, rodné číslo, zdravotní pojišťovna, kontaktní adresa, lékařská a ošetřovatelská anamnéza. Účelem tohoto zpracování údajů týkajících se pacientů je získání údajů, které bezprostředně souvisejí s identifikací pacienta a dále se zdravotním stavem pacienta tak, aby mu mohla být poskytnuta správná a komplexní zdravotní péče. Každé zdravotnické zařízení má zákonnou povinnost osobní údaje pacientů dostatečně zabezpečit tak, aby k nim byl umožněný přístup pouze osobám oprávněným. Jedná se zejména o lékaře a zdravotní sestry, kteří tyto údaje potřebují k výkonu své činnosti a jsou vázáni mlčenlivostí. Není tedy možné, aby si kdokoliv neoprávněně z nemocničního počítače zjistil vaše osobní údaje. Zároveň ale můžete povolit přístup k těmto osobním údajům osobám, které výslovně určíte. Většina zdravotnických zařízení volí postup, kdy v úvodu hospitalizace obdrží pacient formulář, ve kterém vyznačí komu, v jakém rozsahu a jakým způsobem mohou být informace sdělovány. Bez poskytnutí osobních údajů za účelem vedení zdravotnické dokumentace a dalšího nakládání s ní není možné zajistit efektivní léčbu pacienta.
FRITZ, Milan. Jak je to s osobními daty?. Blesk zdraví. 2009, 2009, Prosinec 2009, s. 54. ISSN 1802-3738.