Můj syn byl hospitalizovaný v psychiatrické léčebně poté, co byl s největší pravděpodobností dezorientovaný po podání antibiotik. Na to, co se tam dělo, chceme raději zapomenout. Na reverz jsme ho dostali až po 14 dnech! Kam se můžou pacient a jeho blízcí obrátit, když nesouhlasí s postupem lékařů? Co se dá dělat, když mají pochybnosti o pravdivosti údajů v přijímací zprávě? Jak se zachovat při podezření, že lékaři mají pouze finanční zájem na předepisování určitých léčiv?
Dana H., Mladá Boleslav
Obecně platí, že jakákoliv léčba může být zahájena pouze na základě svobodného souhlasu pacienta, který byl zdravotníky náležitě informován. Svůj souhlas může vzít pacient kdykoli zpět, a pokud požádá o propuštění, musí mu být vyhověno. Výjimkou z tohoto pravidla je situace, kdy osoba jeví známky duševní poruchy a ohrožuje sebe nebo své okolí. Při splnění těchto dvou podmínek je možné zahájit léčbu i bez souhlasu pacienta. V takových případech však musí léčebna do dvaceti čtyř hodin informovat soud, jehož povinností je do sedmi dnů zhodnotit, zda je pacient skutečně sobě nebo svému okolí nebezpečný a trpí-li duševní poruchou. Pro toto řízení má pacient právo si zvolit zástupce, pokud si jej nezvolí sám, soud mu bezplatně ustanoví advokáta. Je ale pravda, že v omezeném čase jednoho týdne soudy tyto případy řeší často rutinně. Vycházejí z názoru zdravotníků a výpověď pacienta nezohledňují. O to důležitější je role advokáta nebo jiného zástupce, kterého si pacient zvolí. Ten nebo i sám nemocný a jeho rodina můžou soudu dodat další informace o průběhu převozu pacienta do léčebny a o tom, co mu předcházelo. Pokud zdravotníci poruší právní normy, je možné podat stížnost k vedení léčebny, případně také k ministerstvu zdravotnictví nebo veřejnému ochránci práv. Jednou z možností je také obrátit se na soud. Pokud má občan podezření, že došlo k pochybení při předepisování léků, může požádat o prošetření této věci svou zdravotní pojišťovnu.
FRITZ, Milan; ZAHUMENSKÝ, David. Otřesná péče na psychiatrii. Blesk zdraví. 2010, 2010, Leden 2010, s. 44. ISSN 1802-3738.