Umělé přerušení těhotenství u cizinek je problém

Moje kamarádka cizinka se dostala do svízelné situace, otěhotněla a chtěla by jít na umělé přerušení těhotenství.Slyšela jsem ale, že by ji nemocnice mohla odmítnout jako cizince takový zákrok provést? Co je na tom pravdy?

A.L., Praha

Otázka umělého přerušení těhotenství se řídí právní úpravou z roku 1986, podle které je zapotřebí rozlišovat, zda daná těhotná žena s cizím státním občanstvím má na území ČR trvalý nebo pouze přechodný pobyt. Předpokládám, že jde o provedení zákroku na vlastní žádost ženy (nikoliv ze zdravotních důvodů). V případě trvalého pobytu ženy-cizinky jej zákon povoluje. Na druhý případ, kdy se žena-cizinka u nás zdržuje pouze přechodně, neexistují jednotné právní názory. Než je uvedu, zastavím se nad pojmem „přechodný“ pobyt.Příslušná vyhláška za něj nepovažuje pobyt cizinek pracujících v orgánech a organizacích se sídlem v ČR, popřípadě členek rodin pracovníků těchto orgánů a organizací, pobyt studujících a jiných cizinek, které mají povolení k pobytu pro cizince podle zvláštních předpisů, popřípadě mezistátních dohod. Výklad takového ustanovení dnes bohužel působí nejasnosti. Jedna skupina právníků zastává názor, že pokud jde o ženu s občanstvím některé- ho z členských států EU, lze na její žádost umělé přerušení těhotenství provést (k tomu se přikláním i já), a to s ohledem na právo unie. Druhá skupina právníků se přiklání k názoru, že ani těmto ženám není možné požadovaný zákrok vykonat. Pokud vaše kamarádka nemá občanství státu EU a ani nemá v ČR trvalý pobyt, není zaměstnána u českého zaměstnavatele, nestuduje zde a nemá povolení k pobytu, obávám se, že její žádosti o umělé přerušení těhotenství nebude vyhověno. Ale i v případě, že je z unie, nebo u nás není jen „přechodně“, se s ohledem na nejednoznačný a nejednotný výklad zákona může setkat se zamítavým postojem zdravotnického zařízení.