Naše čtenářka, která si nepřeje být jmenována, se stala obětí lehčí dopravní nehody. Nevšimla si couvajícího auta, to ji porazilo a jak upadla, odřela se a pohmoždila. Po dohodě s řidičem se na místě nehody rozhodla, že nebude volat policii a že nepůjde ani na kontrolu do nemocnice, cítila se celkem v pořádku. Z viníkova řidičského a občanského průkazu si opsala jeho jméno a číslo vozidla a to bylo vše. Ukázalo se, že to nebylo šťastné řešení. Už v noci ji velmi začala bolet hlava, dokonce i zvracela. Manžel ji odvezl do nemocnice, kde ji vyšetřili a zjistili pohmoždění sleziny a středně silný otřes mozku. Hospitalizovaná byla skoro tři týdny. Řidič se k nehodě ovšem vůbec nehlásil a v telefonátu s ní vše popřel. Má naše čtenářka nějakou možnost odškodnění? Kde udělala chybu?
Děkujeme za odpověď, redakce Blesk zdraví
Záleží samozřejmě na konkrétních skutkových okolnostech a na pořízených důkazech, které by je přesvědčivě prokazovaly. Podle zákona o silničním provozu nesmí řidič při couvání ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, tedy ani chodce. Měl-li řidič nedostatečný rozhled, měl zajistit bezpečné couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby. Podle vámi vylíčeného skutkového stavu se zdá, že je na místě, aby čtenářka po škůdci (viníkovi nehody), který je velmi pravděpodobně řidič vozidla, případně po jeho pojišťovně, u které má sjednané povinné ručení, vymáhala náhradu za újmu na zdraví, a to jednorázové náhrady bolestného, náhrady za ztížené společenské uplatnění (existuje-li, nejspíše nikoli), náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (tj. rozdíl mezi jejím průměrným výdělkem před poškozením a plnou výší nemocenské) i po jejím skončení (rozdíl mezi jejím průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu), případně náhradu za účelně vynaložené prostředky spojené s léčením (dále jen "náhrada škody na zdraví"). Co se týká skutkové okolnosti, že si čtenářka nevšimla couvání vozidla, pak by se eventuálně mohlo jednat o její protiprávní jednání, spočívající v eventuálním porušení právní povinnosti předcházet hrozícím škodám (eventuální porušení prevenční povinnosti podle §415 občanského zákoníku - OZ). Odpovědnost provozovatele vozidla za škodu způsobenou chodci se řídí ustanovením §427 OZ. Této své odpovědnosti se zprostí, jen jestliže prokáže, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. V případě, že její eventuální porušení prevenční povinnosti nemělo žádný vliv na vznik škody na zdraví u čtenářky, pak má samozřejmě plný nárok na náhradu škody na zdraví. V případě, že její eventuální porušení prevenční povinnosti mělo nějaký vliv na vznik škody na její zdraví, pak samozřejmě má také nárok na náhradu škody na zdraví. Nicméně tato náhrada může být poměrně ponížena ve prospěch škůdce z důvodu čtenářčina spoluzavinění na vzniku její újmy na zdraví. Chyba byla v tom, že si nezavolala nebo si nenechala zavolat zdravotnickou záchrannou službu, která by ji ihned transportovala do nemocnice, a Policii ČR, která by na místě vyšetřila dopravní nehodu a dospěla k závěru o viníkovi nehody. Teď paní nezbývá nic jiného, než se obrátit na Policii ČR s podáním podnětu o podezření ze spáchání trestného činu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (vzhledem k tomu, že se s řidičem na místě spolu "dohodli", pak zde nejspíš bude chybět jeho úmyslné zavinění neposkytnout jí potřebnou pomoc) či ublížení na zdraví z nedbalosti (či těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti). Pokud se nepodaří dohledat případné svědky nehody, pak to s dokazováním bude velmi těžké.
SKÁCEL, Jan; KOHOUT, Lukáš. Viník nehody vše popírá. Blesk zdraví. 2011, 11/2011, ISSN 1802-3738.