Posílení rámce balíčku opatření pro boj proti praní peněz v rámci Evropské Unie v roce 2021

Za poslední tři desetiletí Evropská Unie (dále jen „EU“) neustále zlepšovala svůj rámec boje praní peněz (dále jen „AML“) a financování terorismu. Opatření EU se zaměřila na prevenci
a také vyšetřování a stíhání těchto škodlivých praktik. Navzdory těmto neustálým vylepšením stávající rámec stále trpí některými nedostatky, např. pokud se jedná o nerovnoměrné vnitrostátní provedení směrnice o boji proti praní peněz. Zároveň, zatímco nenahrazuje vnitrostátní dohled, je také zapotřebí lepší dohled na úrovni EU nad odvětvími náchylnými
k praní peněz. A konečně, vyšetřovací a stíhací aspekt by měl přinést užitek z lepší koordinace činnosti vnitrostátních finančních zpravodajských jednotek.  V roce 2020 proto Evropská Komise (dále jen „EK“) představila akční plán pro nový jednotný systém EU proti praní špinavých peněz, který nastíní oblasti budoucích návrhů, které Evropská komise jako balíček na jaře 2021.

Hlavními oblastmi zájmu tohoto balíčku pro rok 2021 bude:

(i) návrh převést část stávající Směrnice o boji proti praní peněz do nařízení, které bude přímo použitelné v členských státech,

ii) dohled na úrovni EU s celoevropským systémem dohledu proti praní peněz,

iii) mechanismus koordinace a podpory pro finanční zpravodajské jednotky členských států.

  1. Pozadí a obsah právních předpisů EU proti praní peněz a boj proti financování terorismu.

Lepší dohled nad finančním systémem a boj proti praní peněz a terorismu je mezi prioritami Evropské komise na období 2019-2024. Ačkoli v celé EU neexistují spolehlivé údaje
o skutečném množství „podezřelých peněz“, je třeba zlepšit odhalování činností praní peněz
a vymáhání majetku z trestné činnosti v EU, zejména aby se zabránilo jeho použití pro financování terorismu. V nedávné době orgány EU dále posílily v oblasti boje proti praní peněz. Před popisem očekávaných prvků balíčku proti praní peněz, který EK představí na jaře 2021, tato kapitola shrnuje hlavní aspekty stávajícího rámce EU pro boj proti praní peněz
a akční plán pro boj proti praní peněz.

1.1. Hlavní rysy stávající legislativy v oblasti boje proti praní peněz

Legislativa Evropské unie řeší otázku boje proti praní peněz ze dvou úhlů. Na jedné straně prevence raní špinavých peněz je role směrnic proti praní peněz, které se vyvinuly
v posledních desetiletích. a druhé straně se donucovací právní předpisy EU zabývají vyšetřováním a stíháním v terénu praní peněz.

Směrnice o boji proti praní peněz stanoví následující požadavky:

  • posílený přístup založený na riziku tím, že bude požadováno posouzení rizik ze strany veřejných orgánů a povinných osob podléhajících povinnostem v oblasti boje proti praní peněz, opatření vnitřní kontroly ze strany povinných osob;
  • aplikace požadavků na hloubkovou kontrolu zákazníka v závislosti na úovni rizika,
  • v případě vyšších rizik (např. třetí země se strategickými nedostatky, politicky exponované osoby) je třeba uplatňovat zvýšenou bdělost,
  • sledování transakcí povinnými osobami a hlášení podezřelých transakcí finančním zpravodajským jednotkám,
  • pravomoci a povinnosti spolupráce finančních zpravodajských jednotek (FIU) při shromažďování, analýze a šíření informací týkajících se praní peněz a financování terorismu,
  • zřízení informačních zdrojů dostupných příslušným orgánům, jako jsou bankovní účty

nebo vyhledávací systémy,

  • požadavky na transparentnost informací o skutečném vlastnictví, včetně registrů
    k identifikaci skutečných vlastníků společností a trustů,
  • dohled, sankční pravomoci příslušných orgánů a povinnosti spolupráce mezi supervizity,
  • mechanismus a ochrana whistle-blowers.

Tento rámec je doplněn nařízením o informacích doprovázejících převody finančních prostředků, který definuje informace a kontroly AML, které mají být zavedeny pro převody prostředků.  Pravidla doplňují právní předpisy EU o finančních službách týkající se licencí
i registrace a požadavků na způsobilost a správnost finančních institucí a platebních institucí.

Kromě směrnic pro boj proti praní peněz se dvě směrnice zabývají otázkou praní peněz  
z hlediska vymáhání práva:

Směrnice (EU) 2019/1153 o usnadnění využívání finančních a jiných informací pro EU prevence, odhalování, vyšetřování nebo stíhání určitých trestných činů;

Směrnice (EU) 2018 1673 o boji proti praní peněz prostředky trestního práva.

1.2. Akční plán Evropské komise.

Dne 7. května 2020 představila Evropská komise akční plán pro nový jednotný systém EU pro boj proti praní peněz, spolu s redefinovanou a transparentnější metodikou pro identifikaci vysoce rizikových třetích zemí a aktualizovaný seznam vysoce rizikových třetích zemí.

Akční plán se skládá z následujících šesti širokých oblastí, z které alespoň první tři prvky budou pravděpodobně součástí balíčku AML očekávaného v roce 2021:

  • jednotný soubor pravidel EU pro předcházení praní peněz a financování terorismu prostřednictvím konzistentního celoevropského souboru pravidel,
  • dohled na úrovni EU s celoevropským systémem dohledu proti praní peněz,
  • mechanismus koordinace a podpory pro finanční zpravodajské jednotky členských států,
  • prosazování ustanovení trestního práva a výměny informací na úrovni EU, včetně informací o EU, role Centra pro finanční kriminalitu Europolu a pokyny EK k této roli,
  • partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem vyjasnit a zlepšit sdílení údajů,
  • metodika pro identifikaci vysoce rizikových třetích zemí podle čtvrté směrnice o boji proti praní peněz.
  • účinné uplatňování pravidel EU v oblasti boje proti praní peněz na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU jako trvalý úkol.
  1. Balíček opatření proti praní peněz do roku 2021.

2.1. Cíle balíčku proti praní peněz

Po veřejné konzultaci o akčním plánu proti praní peněz do roku 2020 EK nastínila hlavní aspekty balíčku opatření pro boj proti praní peněz do roku 2021 na konferenci na vysoké úrovni dne 30. září 2020. S balíčkem proti praní peněz chce EK dosáhnout následující tří široké cíle:

  • Řešit roztříštěnost při provádění na vnitrostátní úrovni. To vyžaduje větší harmonizaci při uplatňování určitých pravidel. Návrh proto bude obsahovat návrh nařízení o boji proti praní peněz, který je přímo použitelný v členských státtech.
  • Posílený dohled na úrovni EU, aniž by nahradil vnitrostátní dohled. Takový lepší dohled, by např. měl také zvýšit specializovaný dohled EU nad nefinančním sektorem, kromě dohledu nad finančními institucemi.
  • Lepší koordinace finančních zpravodajských jednotek. Mohla by být podporována spolupráce mezi vnitrostátními finančními zpravodajskými jednotkami na úrovni EU, např. pomoci jim provádět společné analýzy prostřednictvím rozvoje standardů pro hlášení podezřelých transakcí nebo poskytováním informačních technologií při výměně finančních informací.

2.2. Hlavní aspekty připravovaného balíčku proti praní peněz.

  • Jednotný soubor pravidel EU, který definuje požadavky na due diligence zákazníka, které mají být použity povinnými osobami na celém vnitřním trhu. To by mělo ukončit fragmentaci AML pravidel na vnitřním trhu. Zajistí jednotné měřítko, které má zajistit důslednější a integrovanější dohled.
  • Dohled na úrovni EU, sestávající z modelu „rozbočovače a paprsků“ – tj. orgán dohledu na úrovni EU, příslušný pro přímý dohled nad určitými finančními institucemi (FI), nepřímý dohled a koordinace ostatních FI a koordinační role při dohledu nad nefinančním sektorem jako první krok.
  • Koordinační a podpůrný mechanismus pro finanční zpravodajské jednotky členských států. Finanční zpravodajské jednotky členských států budou zůstávat ústředním bodem pro shromažďování, analýzu a šíření souvisejících informací. Budou podporovány mechanismem EU, který by poskytoval podporu pro společnou analýzu, vývoj technických norem a šablon pro usnadnění podávání zpráv o podezřelých transakcích a výměně informací, plus poskytoval IT podporu a podporu výměny informací.
  1. Zprávy a studie na úrovni EU.

Tato část dokumentu ve vztahu k tématu AML podrobně představuje činnost a stanoviska dále uvedených subjektů:

3.1. Expertní skupina pro praní peněz a financování terorismu.

3.2. Další skupiny odborníků EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

3.3. Platforma finančních zpravodajských jednotek EU.

3.4. Rada Evropské unie

3.5. Evropský účetní dvůr.

3.6. Evropská centrální banka.

3.7. Evropský orgán pro bankovnictví.

3.8. Europol.

3.9. Evropský hospodářský a sociální výbor

3.10. Reakce na veřejné konzultace o akčním plánu.

 

  1. Postoj Evropského parlamentu

Během současného legislativního období se implementací změny právních předpisů EU
v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu zabývala řada usnesení Evropského Parlamentu:

  • Usnesení ze dne 19. září 2019 o stavu provádění právních předpisů Unie v oblasti boje proti praní peněz (2019/2820 (RSP)).
  • Usnesení ze dne 10. července 2020 o komplexní politice Unie v oblasti předcházení penězům praní špinavých peněz a financování terorismu.
  • Unesení ze dne 14. května 2020 se sledováními, která jsou nedílnou součástí rozhodnutí o  absolutoriu plnění rozpočtu evropského bankovnictví pro rozpočtový rok 2018 (2019/2090 (DEC)), s odkazem na posílení role, pravomoci  a zdroje orgánu EBA v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.
  • Usnesení ze dne 8. října 2020, obsahující doporučení EK o digitálních finančních technologiích: vznikající rizika v kryptoměnách – regulační a dohledové výzvy
    v EUoblast finančních služeb, institucí a trhů (2020/2034 (INL)), s uvedenímAML/ CFT rámce pro kryptoměny.
  • Usnesení ze dne 17. prosince 2020 o strategii bezpečnostní unie EU (2020/2791 (RSP), s odkazem na akční plán Komise a potřebu zlepšení v EU spolupráce mezi správními, soudními a donucovacími orgány v rámci EU EU, zejména finanční zpravodajské jednotky.
  1. Mezinárodní spolupráce proti praní peněz

Tato kapitola doplňuje pokrytí aktérů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v EU a poskytuje krátký přehled hlavních orgánů na mezinárodní úrovni.

5.1. Finanční akční skupina.

Finanční akční skupina (FATF), která byla založena v roce 1989, je mezivládním orgánem, který stanoví mezinárodní standardy, jejichž cílem je zabránit aktivitám v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. V roce 2012 na základě předchozích verzí FATF přijala revidovaný seznam 40 doporučení o mezinárodních normách boje proti praní peněz
a financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení.

5.2. Evropská rada.

Jako přidružený člen FATF Výbor odborníků Rady Evropy pro hodnocení opatření proti praní peněz a financování terorismu (MONEYVAL) navazuje na vývoj boje proti praní peněz
a financování terorismu na úrovni EU. Pro své členské státy MONEYVAL hodnotí úroveň souladu s doporučeními FATF a účinnost vnitrostátních systémů boje proti praní peněz
a financování terorismu, a vydává doporučení k posílení systémů. Cílem těchto zpráv
o vzájemném hodnocení je pomáhat členským státům dodržovat mezinárodní standardy
 oblasti AML / CFT. Kromě aktivit společnosti MONEYVAL Rada Evropy v současné době pracuje také na  projekt implementace a aplikace čtvrté směrnice o boji proti praní peněz ve 27 členských státech EU.

5.3. Egmont Group of Financial Intelligence Units

Za účelem výměny odborných znalosti, finančního zpravodajství a boje proti praní peněz
a financování terorismu na globální úrovni jsou všechny finanční zpravodajské jednotky EU také členy skupiny Egmont Group of FIU.

 

ZDROJ:

https://www.europarl.europa.eu/thinktank/en/document.html?reference=EPRS_BRI(2021)662624